Dobrodružstí s kometou 41P začíná
Dlouho očekávaný, zatím nejlepší pozorovaný návrat komety 41P/Tuttle-Giacobiny-Kresák je tu. Kometa již dosahuje jasnosti mezi 10-11 mag a je tak viditelná vizuálně dalekohledy. Následujících několik měsíců bude její jasnost postupně růst, její pozorovací podmínky budou téměř optimální.
Historie komety
Návrat 1858 – Kometu poprvé objevil 3. května Horace Parnell Tuttle, tou dobou byla jen 0.36 AU od Země a den před průchodem perihelem. Popsal ji jako velice slabou a byla pozorována jen velice krátce (zhruba měsíc). Na řadu návratů zůstala ztracená.
Návrat 1907 – V tomto roce nebyly ani potuchy, že by mohlo dojít k návratu této komety, protože její dráha byla známa velice špatně. Jako novou kometu ji tedy objevil Michel Giacobini 1. července. Opět byla popsána jako velice slabý objekt a byla pozorována jen 2 týdny. To opět nestačilo ke spočtení dráhy a až v roce 1928 objevil Crommelin podobnost dráhy s kometou z roku 1858. Ten předpověděl návraty v letech 1928 a 1934, ale kometa nebyla nalezena a byla považována za ztracenou.
Návrat 1951 – 24. dubna ji opět objevil Luboš Kresák na Skalnatém Plese, popsal ji jako difůzní objekt s jasností 10 mag. Vizuálně byla při této jasnosti pozorována skoro 1.5 měsíce.
Návrat 1962 – První předpovězený návrat, kdy byla kometa objevena pode spočtené pozice. Vizuálně byla pozorována od února do června. V únoru byla slabší 13 mag, v březnu rychle zjasňovala a v dubnu byla již komet 10-11 mag. V květnu dosáhla maximální jasnosti 9.5 mag. Pak rychle zeslábla, v červnu byla 11 mag a slabší.
Návrat 1973 – V tomto návratu byla pozorována jen velice sporadicky a ještě pár dní před průchodem perihelem byla její jasnost jen okolo 14 mag. Překvapení přišlo 26. května kdy ji S. Ako vyfotil jako objekt 8 mag, o den později ji pozoroval K. Mameda vizuálně jako objekt 5 mag. Oba pozorovatelé událost ohlásili jako objev nové komety. O půl dne později dosáhla maximální jasnosti 4 mag. Po vzplanutí velice rychle zeslábla, 1. června měla již jen 6 mag. Později, 6. července ji při pravidelné hlídce nalezl Milan Antal ze Skalnatého Plesa s jasností 5.6 mag po dalším vzplanutí! O den později dosáhla maxima jasnosti 4.5 mag a byla opět viditelná pouhým okem. Poměrně rychle pak zeslábla k 10 mag a vidět byla dalekohledy až do začátku srpna.
Návrat 1990 – Byla pozorována vizuálně asi 2.5 měsíce, nejjasnější byla na přelomu ledna a února kdy dosáhla 11.5 mag.
Návrat 1995 – Zatímco při cestě ke Slunci byla v tomto návratu slabá a nebyla příliš pozorovaná při odletu se opět postarala o překvapení, kdy byla v polovině Srpna “objevena” jako nová kometa o jasnosti zhruba 8 mag. Jednalo se zcela jistě o další vzplanutí, rychle pak slábla, o týden později měla již jen 9 mag a na konci srpna 10. Vyšší aktivta kometě zůstala i nadále a v září a říjnu byla ještě viditelná jako objekt cca 13 mag.
Návrat 2001 – Byla pozorována jen krátce, zhruba 2 měsíce, nejvíce ještě v roce 2000. Nejprve rychle zjasňovala a 27. listopadu bylo pozorováno první menší zjasnění o zhruba 5 mag po kterém dosáhla jasnosti 10 mag. Jasností přilákala pozornost pozorovatelů s menšími dalekohledy a i když zeslábla, držela se s jasností okolo 11 mag. Jaké bylo překvapení, když ji 16. prosince opět vzplanula a dosáhla jasnosti okolo 8 mag. S touto jasností byla viditelná zhruba týden a pak začala opět rychle slábnout, na konci prosince k 10 mag. V lednu se jasnost držela mezi 10-12 mag.
Návrat 2006 – Po bouřlivých minulých návratech byl tento naopak poměrně klidný, aktivita komety se jevila trochu větší. Byla vizuálně pozorovatelná od května až do srpna. V červnu a červenci dosahovala maximální jasnosti 10-11 mag.
Pozorovací podmínky a vývoj jasnosti
Do dosahu větších dalekohledů se dostala již koncem ledna, jako objekt 13 mag. Jak se bude přibližovat ke Slunci i k Zemi, bude jasnost v únoru prudce růst. Stejně tak bude růst i deklinace komety a její pozice na obloze se bude zlepšovat. Z 12 mag zjasní v průběhu února až na 9 mag na konci měsíce. V březnu se bude viditelnost dále zlepšovat a bude se přesouvat na večerní oblohu. 12. března se stane při pozorování z území ČR cirkumpolární, nebude vůbec zapadat. V polovině měsíce dosáhne kolem 7 mag a bude večer v nadhlavníku. Na konci března dosáhne 6.2 mag a bude viditelná po celou noc. V první polovině dubna bude nejblíže Zemi, mezi 2. a 9. dubnem ve vzdálenosti jen 0.149 AU s jasností 6. mag okolo půlnoci viditelná výše než 70° nad obzorem! O pár dní později projde perihelem a začne zvolna slábnout. V polovině dubna by měla mít okolo 6.2 mag a do konce měsíce by měla zeslábnout na 6.8 mag, to bude nejlépe vidět v ranních hodinách, kdy bude opět na obloze v nadhlavníku. V květnu se bude nacházet stále ve výborné poloze vysoko na obloze po půlnoci a bude pomalu slábnout z 6.8 mag na 8.8 mag na konci měsíce. V červnu již začne výrazněji slábnout a budou se horšit i podmínky viditelnosti. V polovině měsíce zeslábne k 10 mag a na konci již k 11.5 mag. Bude stále viditelná okolo půlnoci relativně vysoko nad obzorem. V červenci se bude zvolna přesouvat na večerní oblohu, kde na konci měsíce při jasnosti cca 14. mag zmizí z vizuálního dosahu nízko nad obzorem.
Mapky pro vyhledání naleznete vždy v sekci Komety aktuálně na obloze
Porovnání jasnstí v jednotlivých návratech, černé tečky jsou pozorování z letošního roku, kometa je zatím mírně jasnější než předpověď. Šipky označují negativní pozorování (kometa byla slabší než tato jasnost).