Dne 30. srpna 2019 objevil amatérský astronom Gennady Borisov další z řady komet. Ještě žádná z nich ale neměla dráhu jako tato kometa, která dostala označení C/2019 Q4 (Borisov). Jedná se o první mezihvězdnou kometu v historii.

Podezření na to, že kometa C/2019 Q4 (Borisov) může přilétat odjinud než z naší Sluneční soustavy, potažmo z Oortova oblaku, vzniklo už přibližně 3 dny po objevu. V té chvíli jsme již měli pohromadě desítky pozorování komety a v dané době bylo takřka jisté, že kometa má excentricitu přesahující číslo 3. To je mezi tělesy tohoto typu rekord. Pro porovnání můžeme vzít objekt 1I/’Oumuamua, jenž byl objeven 18. října 2017. U tohoto objektu se taky nějakou dobu spekulovalo, že by mohl být kometou, ale nakonec tomu tak nebylo. Podle dostupných informací by mělo toto těleso v naší Sluneční soustavě nejblíže k asteroidu, ale může to být i něco jiného – něco, co vzniklo pod působením úplně jiných procesů než těch, které známe. Důležitá informace však je, že objekt 1I/’Oumuamua měl excentricitu pouze poblíž čísla 1,20, což značí, že kometa C/2019 Q4 (Borisov) je v tomto směru opravdu unikátní.

O první mezihvězdné kometě v historii napsal podrobnější informace Bill Gray, který uvedl, že kometa pomyslně přilétá odněkud ze souhvězdí Kasiopeji. Po průletu Sluneční soustavou zamíří směrem k souhvězdí Teleskopu. Kometa C/2019 Q4 (Borisov) letí vzhledem ke Slunci rychlostí 41 km/s, v době prosincového přísluní bude ještě o 3 km/s rychlejší. Gray uvádí, že kometa letěla už v době vstupu do Sluneční soustavy rychlostí zhruba 32,6 km/s.

Bude šance kometu nějakým způsobem pozorovat z našich zeměpisných šířek? Tato možnost reálně existuje už nyní, ale kometa je zatím hodně slabá, má jasnost poblíž 17 mag. Ke zpozorování by tak bylo nutné použít dalekohled s CCD kamerou. Na naší obloze kometu uvidíme do prosince, kdy proletí přísluním (9. dne v měsíci, a to ve vzdálenosti 1,97 AU od Slunce – zde je ale nutné podotknout, že se dráha ještě může lehce měnit). Právě v té době bude i nejjasnější (okolo 15 mag). Tato jasnost by teoreticky mohla stačit na vizuální zpozorování někde v oblasti nadhlavníku, ale vzhledem k tomu, jak bude kometa nízko nad obzorem, to není moc reálné. Větší šanci budou mít pozorovatelé na jižní polokouli. Od nás kometa přestane být pozorovatelná na samotném konci letošního roku a pak už se na naší obloze nikdy neobjeví.

Zdroje: aerith.net, projectpluto.com