MAXIMUM V MINIMU PŘIŠLO

Opera meteorářská o 4 obrazech
se špatným koncem, rumem, klobásami, tancem ba i zpěvy
(Dle námětu meteorářů expedice PerSEx 1987, Borovina )

O tom, kterak v průběhu pozorování minima proměnné hvězdy nastalo maximum meteorického roje a co z toho všeho dále vzešlo.

Osoby a obsazení :

B.Olid Šumava ………… Oldřich Nejezchleba
(meteorář skalní) ……….. (alt. Petr Pravec)
Mirka Ceti …………….Monika Dezortová
(sličná proměnářka) ………. (alt. Světlana Hrbáčová)
Alexandr Variábl ……….
(šílený proměnář) ……….
Zazel …………. Otto Posza
(Meteorářský bůh – nejvyšší) ………. (alt. Sir Zdeněk Štorek)
Lan Hol ……….
(propagátor velký- lidový hvězdář ) ……….

Lojzík, ředitel hvězdárny ……….
(vážený)

Statisté ….. osazenstvo hvězdárny, též sbor
Kinetisté ….. meteority z meteorického deště, též sbor

Dále účinkují :
Boží SUD, meteorický roj, duha po meteorickém dešti a hvězdárna těsně před katastrofou

——————————————————————————–
Prolog: (recituje)

U binaru dítě stálo,
na Cygnidy čučelo,
rumu mělo v láhvi málo
a jinou už nemělo.
Bolid letí v okamžení
STOP ! tě vyrve z němoty
Teď to žádná sranda není –
E pericoloso sporgersi !!!

——————————————————————————–

Obraz první

Dávno tomu ….

Vypravěč: Bylo, nebylo, několik set řad již od chvíle, kdy odehrál se příběh tento, který jistě sami nazvete příběhem příběhů! Byla tmavá, bezoblačná červencová noc. Měsíc ztrácí svou zář ve větvích šumícího lesa a zapadá. Jako víčko procitajícícho oka otvírá se tmě a světlu hvězd štěrbina kopule. Přilehlá terasa se lehce zachvívá pod kroky přicházejících …

Varianta II.: Krajina s kopci. Krajině s kopci vévodí kopec. Kopci, který vevodí krajině s kopci se leskne pleš. A není to pleš, je to kopule hvězdárny. Z dálky se hvězdárně leskne pleš, leskne se uvnitř též ? A toto je Alexandr, Alexandr Variábl (Alexandr vychází na scénu. Zalící k binaru.) Je to muž, je to chlap, je to správný proměnář.

Zpěv proměnářů – Alexandr: Přichází noc
(Solněčnyj krug)

Příchází noc, práce je moc
dneska zkusím sedm minim.
Mapky už mám, tož vyhledám
pole si tak porovnám.

Už klesá jasnost hvězdy
G4v1H
Píšu čas ke srovnání
Každá sekunda drahá

Sbor: Už klesá jasnost hvězdy
začíná další řadu
na novém poli najdu
hvězdu svou proměnnou

(Na scénu vychází Lan Hol a deklamuje)

Lan Hol: (Bez chleba nejde žít)
Proměnné – to je hit, stačí jenom trochu chtít
po obloze se jen tak dívat, sem tam ňákou zaostřit
Ať je tak nebo tak, ze života více máš,
když hvězda, která v poli září –
když je to hvězda proměnná.

Sbor: Souhvězdí znáš, dalekohled už ovládáš
Stačí se jenom trochu porozhlédnout po polích proměnných.
Objektů zář, tohle už přece taky znáš,
začínajícím pozorovatelům rady používáš

Lan Hol: Můžeš se uplatnit při výzkumu proměnných
neboť jenom odtud plyne možnost publikování
Nedej se ale zmást stopou meteorů v poli,
vždyť od nich jenom oči bolí – beztak je to jenom duch …

Sbor: Souhvězdí znáš …

Komentátor: Tak to je Lan Hol, slavný propagátor. Ale co to, pláč, skučení ?
Ano. Je to meteorář – ostuda hvězdárny !

Šumava ( smutně přichází na scénu a zpívá – náp. Pochod padlých revolucionářů):

Už nemám binar, už nemám binar, vzali mi ho
Míří na jiná pole, co já bez něho.
Však vím přijde čas, kdy se mi vrátí zpět
a můj binar zas bude mi náležet
Pak spatřím zase, pak spatřím zase meťasů svět
Ozve se : STOP ! To byl kus!
Radost pohledět!

Komentátor: Teď už tu chybí ještě ředitel Lojzík.

Lojzík (hrdě prochází hvězdárnou):
(náp. Kočka leze dírou – aby si to mohl zapamatovat jakýkoliv ředitel)
Hvězdárny jsem ředitel,
kdo je víc ? Kdo je víc ?
Jsem ředitel hvězdárny,
kdo je víc, kdo je víc ?

Kdo je víc než ředitel hvězdárny
ředitel, ředitel ?
Kdo je víc než ředitel
hvězdárny ?!

Výkřik ( Lojzík ) : Kde je Olid ??!
vícehlasně (ostatní ): ŠUMAVA !!

Vypravěč: B. Olid Šumava ! Jediný, který nemá dalekohled – byl mu totiž zabaven. A tak bloumá chodbami hvězdárny, vzpomíná na krásu meteorických stop v dalekohledu, na slzy v očích při záporných magnitudách. Ale to bylo dřív, nyní posluhuje svým “kolegům” a dalekohled vídává sporadicky.

(Na scéně se objevuje nadšený propagátor Lan Hol)

Píseň popularizační

( Když se dívám kol sebe – Mrazík )

LanHol: Když se dívám kol sebe,
musím se já pochválit,
těch proměnářů, co tu je,
co jen více můžeš chtít.

Sbor: Před naší za naší hvězdárna je najkrajší, hej !

Alexandr: V binaru mám proměnné,
ty, co krásně mění zář,
příručky mám přečtené,
jako správný proměnář.

Sbor: Před naší za naší hvězdárna je najkrajší, hej !

Lojzík: Kolem mne je stále ruch,
návštěvníky počítám,
v posluchárně větrám puch,
autoritu přitom mám.

Sbor: Před naší za naší hvězdárna je najkrajší, hej !

Vypravěč: ANO ! Povzbuzeni propagátorem vizuálních pozorování ! Povzbuzeni Lan Holovým zpěvem opustíme společnost pozorovatelů proměných hvězd a milovníků astronomie, abychom si udělali přestávku a vzpamatovali se.

——————————————————————————–

Obraz druhý

Vypravěč : Ne, nebojte se, to jsme přece my, Vaši staří dobří známí a Lojzík.

Přichází Olid s Mirkou.

B.Olid: Pojď snít pod oblohou
(náp. Árie prérie )

Pojď snít pod oblohou,
ať spatříš meťasů zář,
určíš jen jejich směr s magnitudou,
rozzáří tvou tvář.

Mirka: (náp. Já do lesa nepojedu )

Na meťasy já nepudu,
pozorovat nebudu,
ona by mi spadla čelist,
já bych měla ostudu.

B.Olid: Tvůj strach je zbytečný,
zavřená ústa máš,
vždyť stačí kus gumy zavařovací,
čelist svou ohlídáš.

Mirka: Na meťasy já nepudu,
konec by byl nezdárný,
já jsem totiž v jiném stavu
s ředitelem hvězdárny !

Mirka odchází. Olid zůstává jako opařený

(B.Olid je v šoku, odstupuje od Mirky, zdrceně odchází, Mirka se tiše vytrácí též)

Komentátor: To jsem teda zvědav, co na to řekne.

B.Olid: ( A.Špelec – ostrostřelec )

Jak jsem se těšil na tuhle chvíli
a zatím jiný byl její milý,
co jsem se načekal, když ona přišla,
vzala mi naděje a pak odešla.

Zazeli, bože můj, ty to tak necháš,
na co tak dlouho nahoře čekáš,
smiluj se nade mnou, vyslyš prosbu mou,
udělej něco s touhletou hvězdárnou.

Meteorář, meteorář mezi proměnáři je,
od binaru odstrčený nemá žádné naděje.

Já bych do toho kop,
ta hvězdárna je můj hrob…

——————————————————————————–

Obraz třetí

Vypravěč: Do poklidné pracovní pohody proměnářů se přikrádají černé mraky věštící zmar a zkázu. Jejich poslední okamžiky odměřuje písek ředitelových přesýpacích hodin. B.Olidovi se podařilo proklouznout do pozorovatelny na terase a přitisknout svůj dychtivý zrak k okulárům binaru. Co spatřil, to ho vyděsilo, ale vzápětí si uvědomil, že je to Zazelova odpověď ….

Var.II. Komentátor: Bohové jsou vševědoucí, vševidoucí, všeslyšoucí a všemocní, praví slovník naučný na straně své 1868. Proč by měl být Zazel jiný? Ano, není! A proto
Olidovu prosbu vyslechl a již pikle kuje.

Zazel: ( Olympic – náp. Dynamit )

Meteor, meteor udělá bum,
meteor, meteor rozboří dům,
meteor proletí nad kopulí,
dopadne, zasáhne, rozboří ji.

Meteor na dvanáct s délkou jedna,
dopadne na toho, kdo ho nezná,
takových meťasů jen ať je víc,
ať z této hvězdárny nezbude nic!!!

Bude konec fajnový proměnářů bláhových,
jejich řady rozmělní padající kamení.
Ná na ná na ná…

(Lanhol dívajíc se do binaru neustále krůtí hlavou, volá proto Šumavu.)

Lanhol: Olide! Olide!

(náp.: Tálinskej rybník )

Pročpak ten meteor má tolik záře,
vždyť mi on vyděsí mé proměnáře.
Naruší odhad řady, co to má za nápady?

A proč těch meťasů je stále více,
přes pole lítají, jsou jich tisíce.
Kam ono pořád míří, řekni meteoráři?!

Vypravěč: Zkáza je neodvratná, její budoucí rozsah začíná tušit Lan Hol. Vrhá se k B.Olidovi a prosí ho o odpuštění za své ústrky, prosí ho o vysvětlení.

B.Olid se posměšně podívá a s výmluvným gestem (palec dolů) odchází se slovy : BUDE PRŠET!

Vypravěč: Začíná meteorický déšť. Vidíme, jak dopadají první tunové kapky. B.Olid přeskakuje vltavínové kalužiny a ukrývá se na dně kráteru.
Var.II: Komentátor: Ano, Zazel seslal na hříšnou hvězdárnu meteorický déšť. Vidím, že již padají první tunové kapičky.

Sbor meteorů ( na hvězdárnu háží diváci i účinkující papírové koule) –

Kankán meteorický

Roj meteorů letí, meteorů letí, metorů letí, letí letí letí
roj meteorů letí, meteorů letí, letí letí, letí letí roj ( atd. Q.L.)

Lojzík: Všechno vidím, všecko vidím. To Olid, co? Šumavo, Šumavo! Do roka a do dňa zvu ťa na boží sud!!!

Lojzík umírá ve své ředitelně zasažen tunovou kapkou.

Olid utíká, hbitě vyhýbá se meteoritům, posléze nalézá vhodné místo a zakope se polní lopatkou.

——————————————————————————–

Obraz čtvrtý

(B.Olid leze z jámy, oprašuje se a rozhlíží se kolem)
Vypravěč: Už pominuly hrůzné chvíle, vprostřed rozvalin kdysi vzkvétající hvězdárny čpí zápach rozkládajících se mrtvol pozorovatelů proměnných hvězd a nevinného ředitele. B.Olid prochází ruiny a nalézá chladnoucí Mirčino tělo. Je zlomena jeho nenávist.

B.Olid Šumava: ( Když jsem takhle po ránu točil klikou lanovky -Šimek a Grossman)

Hvězdárna je na kusy, binar mám jen pro sebe,můžu jít na meťasy, kdy se mi jen chce.

Přelezu dva krátery, přeskočím tři mrtvoly, a už jsem pod kopulí, tam kde bude bar!

Jupi, jupi, jupi, jou, jupi, jupi, jupi, jou, jupi, jupi, jupi, jou,jupi, jupi, jou.

Komentátor: Změna je život. A tato změna Olidovi zřejmě prospěla. Tak se raduje nebo že by se zbláznil?

B.Olid: ( Široký, hluboký )

Stop, úhel poziční
pozice relativní,
magnituda, stopa,
distance, rotace,
rychlost, délka, barva, typ,
ocenění

Sbor: Široký, hluboký,
impaktní krátery,
měl Olid hvězdárnu,
měl Olid hvězdárnu
a teď je v … lalali.

Komentátor: Po roce 100% deky rozhodl se Zazel ulehčit B.Olidově trápení a poslal mu na Zemi dáreček.

Zazel: ( Bratře Kubo )

Letí bolid,
Sbor: letí bolid,
Zazel: Šumava,
Sbor: Šumava,
Zazel: co je jeho cílem,
Sbor: co je jeho cílem,
Zazel: tvá hlava,

Sbor: TVÁ HLAVA!

Bolid zasáhne Šumavu do skloněné hlavy..

Po roce a dni.

——————————————————————————–

Obraz pátý

Finále

Komentátor: Povstaňte, sud přichází!

Všichni povstanou. Zazel přivalí sud, donese klobásy ( 2 ) a rum. Posadí se na sud a všichni si sednou.

Zazel: ( Ten dělá to a ten zas tohle )

Hle proměnář, hle propagátor
Alex.+Lanhol: a ten co pozoruje meťasy je Šumava,
B.Olid: zde ředitel – slavný vědátor,
Lojzík: bez kterého by byla na hvězdárně otrava,

Sbor: zde Mirka Ceti je a zde roj meťasů,
co z nebe létají jenom tak pro krásu,
ty vidíš ten a já zas tenhle
a všichni dohromady vidíme jich moc!

A snad nás bude stále více,
co jasné noci na hvězdárnách trávit budeme
a než si dáme do palice,
tak zkusíme si meťasy a nebo proměnné,
ten letí na devět a ta je v minimu ,
chtěl bych pak povědět každému cizímu,
ten vidí to a ten zas tohle
a všichni dohromady nevidíme NIC !!!